SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova

Hledání

Hledat:

Aktuality

20. ledna 2011

MMR má do 30. června 2011 předložit vládě analýzu stavu na úseku stavebního řádu a územního plánování

Usnesením vlády ČR č. 346 ze dne 10. května 2010 k Hodnotící zprávě k výsledkům kontrol výkonu přenesené a samostatné působnosti svěřené orgánům obcí, krajů a hlavního města Prahy za léta 2008 a 2009 vláda uložila ministru pro místní rozvoj zpracovat ve spolupráci s krajskými úřady a Magistrátem hlavního města Prahy analýzu stavu na úseku stavebního řádu a územního plánování a předložit tuto analýzu vládě do 30. června 2011. Aniž takováto analýza existuje, MMR se vážně zabývá přípravou novely stavebního zákona, která by zrušila řadu stavebních úřadů a výrazně pozměnila kompetence většiny stavebních úřadů.
 
 
Pracovníci MMR, zejména při neformálních rozhovorech, se při projednávání otázek rušení stavebních úřadů na obcích, městysech a menších městech dovolávali výše uvedené Hodnotící zprávy, která byla přílohou III. materiálu předloženého vládě. Stáhnout si ji můžete zde a přesvědčit se, že zpráva žádné věcné argumenty k rušení stavebních úřadů neobsahuje (části specificky zaměřené na stavební úřady v malých obcích jsem ve zprávě žlutě podbarvil).
 
Vyhodnocení úseku územní plánování a stavební řád obsahuje subkapitola H části II. této zprávy na straně 42.
 
V úvodu subkapitoly se m.j. uvádí, že oblast byla pro podrobnější rozbor zvolena z důvodu zaznamenaných problémů na tomto úseku státní správy. K tomu se m.j uvádí, že „MMR zpracovalo podrobnou analýzu závěrů Hodnotící zprávy za léta 2006-2007 se závěrem, že výkon přenesené působnosti vykonávané KÚ je stabilizovaný, zatímco v úrovni výkonu přenesené působnosti svěřené obcím jsou značné rozdíly, přičemž nejvíce nedostatků se vyskytuje u obcí typu I". Věcná specifikace zjištěných nedostatků však chybí.
 
Je s podivem, že to MMR tak dobře ví, když ve zprávě na druhé straně přiznává, že „metodickou pomoc obcím přímo neposkytuje, neboť tato povinnost (poskytovat odbornou a metodickou pomoc obcím) je podle § 67 odst. 1 písm. c) zákona o krajích jako přenesená působnost přímo uložena“, a že rovněž „kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí, resp. prvoinstančním správním orgánům (obcím, městským obvodům nebo městským částem), MMR neprovádí, neboť k této činnosti nemá zákonné zmocnění a zasahování do kompetencí orgánů kraje, resp. orgánů statutárních měst a orgánů hlavního města Prahy by bylo v rozporu s právními předpisy.“ S tím polemizuje Ministerstva vnitra v jiné části zprávy a dokládá, že ministerstva jsou nadřízena všem orgánům územní samosprávy s povinností působit nejen směrem ke krajům, ale i obcím.
 
Přesto Ministerstvo vnitra z pouhé tabulky kontrol, provedených krajskými úřady na obcích v letech 2007-2008 (celkem 184 na úseku územního plánování a 112 na úseku stavebního řádu), jejichž výsledky nebyly jinak blíže specifikovány, ve zprávě dovozuje, že „velká část podnětů a stížností, které obdrží např. MV a které pro nepříslušnost postupuje jinému správnímu orgánu, se týká právě problematiky stavebního řízení a územního plánování, která je v působnosti MMR. Jedná se přitom zřejmě o systémovou záležitost, přičemž problém je na prvoinstančních orgánech, zejména na obcích typu I, kde je pouze stavební úřad“ a dále, že „MV zaznamenává, že problémy jsou zejména v menších obcích, o čemž svědčí jak četné stížnosti směřující do dané oblasti výkonu veřejné správy“, což má doložit skutečnost, že MV předalo za léta 2008-2009 MMR cca 125 blíže nespecifikovaných podnětů stěžovatelů, aniž by bylo jasné čeho se týkaly a z jakých obcí skutečně byly.
 
Věcná zjištění, uvedená v subkapitole G Vyjádření veřejného ochránce práv k výkonu státní správy na str. 36 se týkají obecně všech stavebních úřadů s výjimkou upozornění pod čarou na str. 47, v němž v návaznosti na zjištění, že se „stavební úřady vyhýbají povinnosti nařídit stavebníkovi (vlastníkovi stavby) povinnost nepeněžitého plnění (nařízením udržovacích prací počínaje přes nařízení nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav až po odstranění stavby konče)“. Podle VOP „je tomu tak proto, že důsledkem neplnění této povinnosti stavebníkem (vlastníkem stavby) je povinnost stavebního úřadu přistoupit k exekuci. Ve stavebním zákoně chybí právní úprava sankcí za neplnění povinností tohoto druhu, možnosti nápravy tak spočívají pouze ve výše popsaném postupu stavebního úřadu a následném vedení exekuce na náklady ÚSC.“ V poznámce pod čarou VOP vysvětluje, že při aplikaci ustanovení § 136 odst. 6 stavebního zákona vznikají zejména problémy v případech, kdy takto rozhodují obce s pověřeným obecním úřadem, protože obce nemají prostředky na náhradní výkon rozhodnutí a doporučuje, aby tvůrce zákona, který obci se stavebním úřadem ukládá povinnost hradit náhradní výkon rozhodnutí, vhodnou zákonnou změnou vyřešit dostatečné finanční krytí tohoto výkonu.
 
Zpracovatel zprávy v subkapitole G. Závěry a doporučení uvádí: „Na základě vyhodnocení podkladů jednotlivých KÚ lze obecně konstatovat, že:
·    stav a úroveň zabezpečení výkonu přenesené působnosti u OÚ má rozdílnou úroveň; tato se v převážné většině případů odvíjí od potřeb a velikosti správního území ORP, jejich metodického řízení ze strany KÚ a zejména od počtu a postavení pověřených pracovníků v organizační struktuře úřadu;
·    obce (zejména obces nízkým počtem obyvatel) si některé právní úpravy dosud neosvojily (nový správní řád, zvláštní právní předpisy); tato skutečnost je dána jednak kvalitou pracovníků, kteří u těchto obcí musí zajišťovat kumulovaný výkon agend a mnohdy také výkon přenesené i samostatné působnosti, tak i nízkou četností případů, které vyřizují;
·    hlavními zdroji zjištěných nedostatků, při respektování platné právní úpravy, byly:
-  komplikovaná legislativa,
- nejasnost právní úpravy vyžadující značný rozsah výkladu a tím i možných zdrojů odlišných názorů na tentýž problém,
- lidský faktor (nedostatečné znalosti odborné problematiky, nedostatky v odborném zpracování, vedení dokumentace, atd.), vysoká kumulace odborných agend u pracovníků obcí typu I.“
Pro tato tvrzení však ve zprávě chybí vyhodnocení podílu jednotlivých problémových okruhů na špatném fungování státní správy na úseku stavebního řádu a územního plánu i důkazy, že situace v osvojování nových předpisů je nejhorší na obcích s nižším počtem obyvatel nebo, že by kumulace odborných agend u pracovníků obcí typu I byla v zásadě špatná.
 
Usnesení vlády, ve které tato zpráva vyústila (ke stažení zde), zřejmě i proto uložilo ministru pro místní rozvoj zpracování analýzy stavu státní správy na úseku stavebního řádu a územního plánování. Je škoda, že MMR nepostupuje standardně v posloupnosti analýza – syntéza (pojmenování příčin nedostatků a stanovení jejich významu) - závěry (návrh opatření k odstranění zjištěných nedostatků) – řešení a vrhá se, aniž dosáhlo obecné shody o příčinách nedostatků, rovnou do poslední etapy řešení. A to jen v legislativní oblasti, bez vyčerpání možností současného zákonného rámce výkonu státní správy na tomto úseku.
 

Ing. arch. Jan Florian