SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova

Hledání

Hledat:

Legislativa

16. prosince 2013

Volby do Evropského parlamentu 23. a 24. května

V květnu 2014 proběhnou v evropské osmadvacítce již osmé přímé volby do Evropského parlamentu. Ty se budou poprvé řídit Lisabonskou smlouvou, kvůli které se například sníží počet europoslanců z některých zemí včetně České republiky (ze stávajících 22 na 21). Informace o volbách a jejich souvislostech jsme převzali z webu EurActiv.
 
  
Dosavadní vývoj a očekávané kroky
  • 1952:  Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (ESUO), která dala vzniknout předchůdci Evropského parlamentu – Shromáždění ESUO;
  • 1979: První všeobecné volby do Evropského parlamentu;
  • 1986: Evropský parlament získává první legislativní pravomoci;    
  • červen 2009: Zatím poslední volby do Evropského parlamentu, ve 27 zemích bylo zvoleno 736 poslanců při historicky nejnižší volební účasti 43 %. Vítězství si připsala Evropská lidová strana (EPP) před druhými socialisty (S&D) a třetími liberály (ALDE) (EurActiv 8.6.2009);
  • 1. prosinec 2009: V platnost vešla Lisabonská smlouva, která rozšířila legislativní, rozpočtové i kontrolní pravomoci Parlamentu (viz Links Dossier věnující se změnám v rozhodování po Lisabonské smlouvě);
  • listopad 2013 – leden 2014: Online primárky Strany zelených (EurActiv 1.10.2013);
  • 13.-15. prosince: Kongres Strany evropské levice v Madridu;
  • 1. únor 2014: Volební kongres ALDE v Bruselu;
  • únor 2014: Kongres evropských socialistů (PES);
  • 6.-7. červen 2014: Kongres EPP v Dublinu;
  • duben 2014: Nejpozději 6 týdnů před volbami, tedy na začátku dubna, by měla být zveřejněna jména všech kandidátů do voleb do Evropského parlamentu;
  • 22.-25. květen 2014: Předpokládané datum voleb do Evropského parlamentu. 
Předpokládaný povolební vývoj
  • červen 2014: Parlamentní skupiny začnou neformální vyjednávání s Radou o výběru příštího šéfa Komise;
  • 26-27 červen 2014: Zasedání Evropské rady, na které bude představen kandidát na předsedu Komise;
  • 14.-17. červenec 2014: Evropský parlament bude hlasovat o kandidátovi Evropské rady na předsedu Komise;
  • září 2014: "Grilování" kandidátů na komisaře Evropským parlamentem;
  • říjen 2014: Nová Komise by měla být potvrzena Evropským parlamentem;
  • 1. listopad 2014: Nová Komise by se měla ujmout úřadu.
Souvislosti
 
Mezi 22. a 25. květnem 2014 se v celé evropské osmadvacítce uskuteční volby do Evropského parlamentu. Od roku 1979, kdy se konaly historicky první přímé volby do této instituce, půjdou Evropané k volebním urnám již poosmé. V posledních volbách, které se konaly ve dnech 4.-7. června 2009, jednoznačně zvítězilo středopravé uskupení Evropská lidová strana (EPP) před druhými socialisty (S&D) (EurActiv 8.6.2009).
 
Prezident Miloš Zeman vypsal termín voleb na 23. a 24. května. Podle původního plánu se měly tyto volby konat ve stejném termínu jako ty do Poslanecké sněmovny. Poté, co se dolní komora v polovině srpna rozpustila, se však volby do Poslanecké sněmovny uskutečnily samostatně.
 
Do Evropského parlamentu u nás může kandidovat každý občan ČR, který je způsobilý k právním úkonům a dosáhl věku alespoň 21 let. Za určitých podmínek (volitelnost v zemi původu, alespoň 45 dní v evidenci obyvatel ČR) i občan jiného státu Unie.
 
Volby do Evropského parlamentu v roce 2014 se budou vůbec poprvé řídit Lisabonskou smlouvou. Ta vešla v platnost v prosinci 2009 a značně rozšířila pravomoci Evropského parlamentu. Mimo jiné také snížila počet křesel pro některé státy. Českou republiku tak od příštího roku bude místo 22 europoslanců zastupovat pouze 21. Celkem bude v Bruselu a Štrasburku zasedat 751 poslanců a poslankyň.
  
Volby do Evropského parlamentu probíhají podle zásad poměrného volebního systému. Volební obvody si mohou jednotlivé členské státy zřizovat podle svého vlastního uvážení. Volební kvórum nesmí přesahovat 5 %. Pasivní i aktivní volební právo v členském státě mají všichni občané EU, kteří v něm mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
 
Poslední volby
 
Analytici často upozorňují na to, že ačkoliv pravomoci Evropského parlamentu neustále rostou, voliči o ně projevují pořád menší a menší zájem. I přes rozsáhlou a drahou kampaň Bruselu lákající potencionální voliče k volbám (EurActiv 14.4.2009 a 18.3.2009) eurovolby Evropany nenalákaly ani v roce 2009. K urnám totiž přišlo historicky vůbec nejméně voličů – 43,1 %, v České republice dosáhla volební účast dokonce pouhých 28,2 % (EurActiv 8.6.2009).
 
Volby do Evropského parlamentu v roce 2009 skončily přesvědčivým vítězstvím středopravého uskupení EPP-ED (Evropská strana lidová – Evropští demokraté) před druhou Stranou evropských socialistů (PES). Ty byly následovány liberály (ALDE) a zelenými (Zelení/EFA) (EurActiv 8.6.2009).
 
Novým předsedou Evropského parlamentu se stal zástupce vítězné Evropské lidové strany Polák Jerzy Buzek (EurActiv 14.7.2009), kterého podle tradice vystřídal na začátku roku 2012 zástupce druhého největšího uskupení, tehdejší šéf PES Martin Schulz.
 
Evropské volby ještě evropštější
 
S faktem, že volby do Evropského parlamentu jsou často vnímány jako volby druhé kategorie, se snaží europoslanci vypořádat i letos. Na červencovém plenárním zasedání proto schválili doporučení z dílny Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO), které by mělo podle jejich představ volby "zatraktivnit" a více "zevropštit". 
  
AFCO mimo jiné požaduje, aby se na hlasovacích lístcích spolu se seznamy kandidátů objevily i názvy a loga evropských politických stran, ke kterým patří jednotlivé národní politické strany, což doposud žádná členská země EU nevyžadovala.
  
Jména kandidátů na europoslance by měla být zveřejněna minimálně šest týdnů před termínem voleb, tedy na začátku dubna.
 
Politické strany by dále podle europoslanců měly zařadit na kandidátní listy více žen a podporovat rovnoměrné zastoupení žen a mužů (EurActiv 6.9.2013). Evropské politické strany by také měly zveřejnit jméno svého kandidáta na předsedu Evropské komise, a to "v dostatečném předstihu před volbami".
 
Změny po přijetí Lisabonské smlouvy
 
1. prosince 2009 vešla v platnost Lisabonská smlouva. Ta výrazně zasáhla do institucionálního fungování Unie a snaží se upravit pozici Evropského parlamentu tak, aby posílila demokratičnost a legitimitu EU. O vlivu Evropského parlamentu na rozhodování v EU si můžete více přečíst v jiném Links Dossier.
 
Smlouva především ustavuje proceduru spolurozhodování, při které Parlament rozhoduje spolu s Radou EU, jako běžnou legislativní proceduru. Ta je rozšířena do nových oblastí, jako je bezpečnost a spravedlnost, zemědělství nebo služby.
 
Parlament dále získal více pravomocí v rozpočtové politice. Poté, co bylo zrušeno rozdělení výdajů na "povinné" a "nepovinné", rozhodují europoslanci o všech výdajích s použitím procedury spolurozhodování. Parlament také musí dát souhlas se sedmiletými finančními rámci.
 
Evropský parlament bude muset vydat souhlas se všemi mezinárodními dohodami, které Unie uzavře. Před přijetím Lisabonské smlouvy musel učinit jen u těch, u kterých byla použita procedura spolurozhodování, nebo měly zásadní finanční implikace.
  
Šéf Komise
 
Jednou z novinek, kterou by měly kvůli přijetí Lisabonské smlouvy přinést příští volby do Evropského parlamentu, bude možnost jednotlivých evropských uskupení navrhnout své kandidáty na post předsedy Evropské komise. Hlavní roli při jeho nominaci sice nadále bude hrát Evropská rada, ta tak však podle Lisabonské smlouvy musí konat "s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu". Šéfa evropské exekutivy totiž volí právě europoslanci většinou všech svých hlasů.
 
Kdo povede jednotlivé kandidátky, a stane se tak i uchazečem o tento významný post, zatím jasné není. Skloňovaných jmen je však celá řada. V souvislosti s Evropskou lidovou stranou se vůbec nejčastěji mluví o tom, že by tuto pozici mohl již potřetí zastávat José Manuel Barroso. V médiích se dále objevují jména například švédského předsedy vlády Fredrika Reinfeldta, polského premiéra Donalda Tuska, litevské prezidentky Dalii Grybauskaiteové nebo místopředsedkyně Komise Viviane Redingové.
  
Mezi evropskými socialisty je v této otázce daleko jasněji. V polovině října schválila frakce socialistů nominaci současného předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze jako kandidáta na tento post (EurActiv 10.10.2013).
 
Přestože jsou obě v současné době nejvíce zastoupené skupiny – EPP a S&D také favority v příštích volbách, je pravděpodobné, že v případě, že ani jedna z nich nezíská ve volbách přesvědčivou většinu, přijde na řadu nějaký "kompromisní" kandidát z jiného uskupení (EurActiv 23.8.2013). Současnou třetí největší skupinou jsou liberálové, které by mohl zastupovat například komisař pro měnovou politiku Olli Rehn, současný lídr ALDE Guy Verhofstadt či generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
 
Mezi nezávislými kandidáty pak bylo možné natrefit například na jméno bývalého italského premiéra Maria Montiho či bývalého kalifornského guvernéra a herce Arnolda Schwarzeneggera.
  
Snižování počtu křesel
 
Počet poslanců Evropského parlamentu volených za každý stát se řídí počtem obyvatel tohoto státu. Kvůli přijetí Lisabonské smlouvy se však počty a poměr zástupců změní. Lisabonská smlouva určuje, že minimální počet poslanců z jedné země je 6 a maximální 96. Celkově pak v Parlamentu zasedá 750 poslanců a předseda.
  
Po vstupu Chorvatska do Unie 1. července 2013 zasedá v Parlamentu nyní celkem 766 poslanců. Německo je navíc zastoupeno 99 europoslanci, čímž překračuje stanovený strop. V příštím období by proto měl být této zemi snížen počet křesel na 96 a dalších 12 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Portugalsko a Rumunsko) přijde o jednoho zástupce. Českou republiku tak nebude zatupovat 22 europoslanců, jako doposud, ale 21.
 
V rozhodnutí, které počet poslanců pro nadcházející volby upravuje, se dále uvádí, že s ohledem na demografické změny a případnou změnu počtu členů, by mělo k další revizi dojít i před volbami v roce 2019. Ta by ale měla proběhnout s dostatečným předstihem. Její návrh by měl být představen do konce roku 2016 tak, aby bylo rozdělení křesel prováděno "objektivním, spravedlivým, dlouhodobě udržitelným a transparentním způsobem."
  
Stanoviska
 
"Kampaň k volbám do Evropského parlamentu 2014 bude zajímavější, evropštější a více politická než při předcházejících volbách," slíbil britský europoslanec Andrew Duff (ALDE), autor zprávy, kterou v červenci schválil Evropský parlament, jež má přispět k tomu, aby byly nadcházející volby více "panevropské".
 
"Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, pokud se lidí zeptáte, o co se nejvíce zajímají, začnou vyjmenovávat témata, jako je zaměstnanost, klima, bezpečnost, doprava a mnoho dalších oblastí, než se dostanou k Evropě. Důležité ovšem je si uvědomit, že všechna tato témata mají také silný evropský rozměr," uvedl Duff v rozhovoru pro bruselskou redakci EurActivu a dodal, že hlavním úkolem europoslanců pro příští kampaň je na tuto evropskou dimenzi poukazovat.
  
"Zatímco termín voleb do Evropského parlamentu je jasně daný, o volbách do Poslanecké sněmovny se zatím nedá nic určitého říct, předčasné volby jsou velice reálná možnost. Možnost volit souběžně se každopádně vzhledem ke kombinaci čtyř a pětiletého volebního cyklu naskýtá jednou za dvacet let," řekl EurActivu  šéf europoslanců ODS Jan Zahradil.
 
"Spekulovat nyní o tématu voleb do EP je ovšem nyní předčasné. Přesto nelze úplně vyloučit, že se nějaké silné evropské téma před volbami může vyskytnout. Situace v EU se od nástupu krize značně proměnila a reaguje na to i veřejné mínění a lidé stále hlasitěji odmítají dosud platné paradigma ‘stále těsnější Unie‘," dodal Zahradil.
 
"Je nutné udělat vše proto, aby se negativní obraz Evropské Unie, který se podařilo vytvořit euroskeptikům z ODS a Klausovi, změnil. Čeká nás určitě hodně práce, protože svádění všech nedostatků naši země na byrokracii z Bruselu je u části naši obyvatelstva populární," sdělil redakci vedoucí delegace ČSSD v Evropském parlamentu Richard Falbr.
  
Podle Rafała Trzaskowskiho (EPP) a Roberta Gualtieriho (S&D), zpravodajů rozhodnutí, které upravuje počet křesel v Evropském parlamentu pro příští volby, by toto řešení mělo zamezit "traumatizujícímu přerozdělování křesel, které by znamenalo velké ztráty pro střední a malé členské státy a vysoký nárůst křesel pro velké státy". Jedná se podle nich také o "nejméně nedokonalé z možných řešení."